Ústavní soud a standardní kroky

V souvislosti s nedávným jednáním Ústavního soudu o poplatcích ve zdravotnictví, které bylo dokonce přenášeno v přímém přenosu, se objevilo hodně názorů a kritiky.

Nejmarkantnější byla kritika ze strany ministra práce a sociálních věcí Nečase. Je vidět, že politici jsou skuteční chameleoni, neboť stejný Petr Nečas práci ústavního soudu kvitoval, když tento soud zrušil část zákoníku práce viz:
http://www.novinky.cz/clanek/135194-ustavni-soud-zrusil-casti-zakoniku-prace-oslabil-odbory.html

Nyní, kdy Ústavní soud povolal jako svědky premiéra Topolánka a ministra zdravotnictví Julínka, se z řad politiků ODS ozývá tvrdá kritika. Opět dokládám článkem:
http://www.novinky.cz/clanek/137887-necas-se-pustil-do-sefa-ustavniho-soudu-strani-pry-opozici.html

Ať už je flexibilita názorů politiků jakákoliv, je nutné uvést několik věcí na pravou míru.

Ústavní soud je nejvyšší soudní instance naší země. Porovnává zákony a podzákonné předpisy (př. vyhlášky obcí) a individuální právní akty (př. rozsudky) s ústavou a to nikoliv jen s jejím doslovným zněním, ale i s ústavními principy, právy, záměry a povinnostmi které z ústavy vyplývají, ovšem nejsou patrné "na první pohled".

Ústavní soud má pravomoc zrušit část, nebo celý právní předpis, či individuální právní akt, nikoliv ho měnit. Někdo označil ÚS jako třetí komoru v parlamentu - ne tak docela, odpovídám. Takovou funkci má ústavní soud například ve Francii, kde paušálně ex ante (předem) porovnává s ústavou veškeré schválené zákony. U nás musí být návrh na posouzení ÚS podán, až teprve se jím může soud zabývat.

Ústavní soudci jsou jmenováni prezidentem se souhlasem Senátu. Ústavní soudci musí mít praxi minimálně 10 let v oboru a jejich věk musí být nad 40 let. Soudci jsou jmenováni na 10 let, celkem jich je 15 a rozhodují většinově. Přehlasovaní soudci mohou zveřejnit tzv. separátní (minoritní) votum - tedy důvod proč hlasovali jinak než většina.

Ústavní soud je tedy opravdu velmi důležitou a poměrně nezávislou (ačkoliv jsou i hlasy, že by soudci mohli být jmenováni pouze jednou - tím by se zabezpečilo, aby se soudci nechtěli "zavděčit" vládě a rozhodovali svobodněji, u nás může být soudce jmenován i opakovaně) a extrémně důležitou institucí chránící Ústavu. Právě ÚS dělá z ústavy nejvyšší zákon a ne jen cár papíru.

Nyní bych rád hovořil o jednání Ústavního soudu o poplatcích.

Záznam tohoto jednání je dostupný, k vašem vlastnímu posouzení a názoru, zde:
http://www.ct24.cz/mimoradna-vysilani/12252-jednani-ustavniho-soudu-o-poplatcich-ve-zdravotnictvi/

Ústavní soud má porovnat ústavnost poplatků ve zdravotnictví. Kritika na postup ÚS se týkala "nestandardnosti" otázek, který soud pokládal. Svým způsobem byly otázky nestandardní - ano. Nikoliv ovšem z důvodu nadržování politické straně nebo ideologii. Svůj pohled osvětlím níže.

Nejprve se podívejme na důležitý moment soudu. Klíčová byla otázka soudce Nikodýma, když se ptal ministra Julínka které země, kde jsou již poplatky zavedeny, mají výslovně v ústavě uvedeno, že zdravotní péče je bezplatná. Ministr nebyl schopen odpovědět, soudce Nikodým ho doplnil: "Já to vím přesně. V žádné, pane ministře."

V tuto chvíli byl pravděpodobně již předejmut výrok Ústavního soudu - poplatky jsou protiústavní. I současný výklad ústavy sice hovoří o prolomení zákonem, ovšem pouze ve formě péče, nikoliv v otázce bezplatnosti.
(To k článku 31 Základní listiny práv a svobod "Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon." - Základní listina práv a svobod je součástí ústavního pořádku ČR).

Proč se tedy soud věcí dál zabýval? Proč pokládal "nestandardní otázky"?

Pravděpodobně protože vyvažuje ústavní princip bezplatnosti zdravotní péče a účelu zákona o stabilizaci veřejných financí. Proto se soud po celou dobu snažil dospět svými otázkami k tomu, proč a na jakých podkladech se předpokládá že je péče nadužívaná a jak je tedy ospravedlnitelný poplatek ve zdravotnictví.

Pokud by tedy politici byli schopni své záměry správně vysvětlit a ospravedlnit, ÚS by mohl rozhodnout v jejich prospěch a (pravděpodobně protiústavní) poplatky zachovat, takto se nejspíš zachová jinak.

Je těžké předjímat konečné rozhodnutí soudu, ale z průběhu bylo patrné, že politici nemají žádný důvod ani opodstatnění proč byly poplatky zavedeny ani proč zůstávají jako povinný příjem zdravotnických zařízení, za jehož odmítnutí hrozí zařízením pokuty a proč při přečerpání limitu 5000 Kč dochází k vracení přeplatků z veřejného pojištění, zatímco poplatky zůstávají jako příjem (někdy i soukromých) zdravotnických zařízení.

Můj osobní pocit z neschopnosti obou politiků vysvětlit záměry je, že se jedná o výsledek nějakého lobby, než dokonale promyšlená a projednaná reforma.

Názor si udělejte ovšem, a to především z videozáznamu z jednání soudu, sami.

Martin 1