Pokud bude Lisabonská smlouva tento rok ratifikována členskými státy, bude od ledna 2009 účinná. Přináší i několik klíčových inovací EU jako takové. Povaha některých úřadů a postů není přesně stanovena a bude de facto určena až prvními funkcionáři po ratifikaci smlouvy.
Klíčové změny jsou tedy následující:
Prezident (Předseda) Evropské rady
Vystřídá současné šestiměsíční rotující předsednictví členských států. Prezident bude volen členy rady na dobu 2,5 let kvalifikovanou většinou. Povaha právě tohoto úřadu není přesně jasná a bude určena prvním zvoleným prezidentem. Prezident sám bude mít administrativní funkci. Jeho hlavní pravomocí bude pravděpodobně značný vliv na zahraniční politiku.
Společný ministr zahraničí
Tato funkce vznikne sloučením eurokomisaře pro vnější vztahy a sousední státy s postem vyslance pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Bude koordinovat společnou zahraniční a bezpečnostní politiku členských států.
Charta základních práv Evropské unie
Tento dokument získá po ratifikaci Lisabonské smlouvy právní závaznost.
Tři základní pilíře EU sloučeny do jedné právnické osoby
Tři základní pilíře EU - Evropské společenství, Společná zahraniční a bezpečnostní politika a Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech - budou sloučeny do jedné právnické osoby což umožní EU podepisovat mezinárodní smlouvy.
Rozdělení Rady Evropské unie
Dojde k rozdělení na Radu ministrů a Evropskou radu. Většina jednání bude zpřístupněna veřejnosti.
Snížení počtu členů Evropské komise
V současnosti podle pravidla - jeden komisař za každou zemi. Dojde k omezení počtu komisařů. Pozice eurokomisařů budou obsazovat členské státy bez ohledu na počet obyvatel. Tito komisaři se budou pravidelně střídat.
Zvýšení významu Europarlamentu
Rozšířením povinnosti spolurozhodování. Tato procedura vyžaduje k přijetí legislativy souhlasu Europarlamentu a Rady Evropské unie.
Výstupní klauzule
Uvedení formalizované možnosti výstupu členské země z EU.
Přísnější většinové rozhodování
Evropská rada a Rada ministrů bude potřebovat silnější většinu ke svému rozhodování.
Předpoklad společné obrany
Evropská rada bude stanovovat evropskou bezpečnostní a obrannou politiku. To bude do budoucna rozvinuto pro širší společnou obranu členských států.
Zesílení postavení národních parlamentů
Prodloužení lhůt pro přijetí evropské legislativy. Národní parlamenty budou mít čas rozhodnout o evropské legislativě a společně s Eurokomisí legislativu připomínkovat či zamítnout.
Povinná členská solidarita
Založení principů solidarity v případě přírodních katastrof nebo teroristických útoků.
Občanská iniciativa
Eurokomise se bude zabývat peticemi podepsanými alespoň 1 milionem občanů EU.
Boj s klimatickými změnami
Bude výslovným úkolem EU.
Veřejný žalobce EU
Posílí organizaci EuroJust (Organizace soudní spolupráce EU). Tento žalobce se bude zabývat finanční kriminalitou, podvody a paděláním.
Služba zahraniční akce
Tato služba bude podporovat nového ministra zahraničí. Bude se jednat v podstatě o aparát podobný ministerstvu zahraničí.
Martin 1
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat